...
10.05.2008 16:42
Jedné bouřlivé noci,
já procházím se dnem.
Ten celičký měsíc,
je zářivým sluncem.
Mé slzy padají,
na již mokrou zem.
A ač se nezdají,
jsou jen suchým snem.
Můj úsměv úšklebkem,
jenž vysmívá se životu.
Vždy bylo mým snem,
vyplnit tu prázdnotu.
Mé ruce mrtvé jsou,
a přesto plné života.
Zdalipak unesou,
břímě tohoto života.
A z čeho poučení plyne?
Že vše ač dané,
může být jiné,
než se zpočátku zdálo.